Topná sezóna 2026/2027: kdy začít topit, jak odvzdušnit radiátory a kolik ušetříte

Polovina října je ten okamžik, kdy ráno poprvé zatápíte a večer zjistíte, že jeden radiátor hřeje jen dole a nahoře zůstává studený. Topná sezóna 2026/2027 právě začíná a pár minut přípravy teď rozhoduje o tom, jestli budete celou zimu platit za teplo, které z radiátorů ve skutečnosti nejde. Projdeme spolu, kdy se oficiálně začíná topit, jak radiátory připravit a kde se dá bez ztráty pohodlí reálně ušetřit.

Kdy topná sezóna vlastně začíná

Termín „topná sezóna“ má v Česku přesnou definici. Podle vyhlášky č. 194/2007 Sb. trvá otopné období od 1. září do 31. května následujícího roku. To ale neznamená, že se topí celou tu dobu. Dodavatel tepla musí začít dodávat teplo teprve ve chvíli, kdy průměrná denní venkovní teplota klesne dva dny po sobě pod 13 °C a podle předpovědi se nečeká oteplení nad tuto hranici.

Průměrná denní teplota se přitom nepočítá jako prostý průměr. Měří se ve stínu ve 7:00, ve 14:00 a ve 21:00, přičemž hodnota z večerního měření se počítá dvakrát, a součet se vydělí čtyřmi. Stejné pravidlo platí i obráceně: když teplota dva dny po sobě přesáhne 13 °C a nečeká se ochlazení, vytápění se zase přeruší.

Tohle pravidlo závazně platí pro dodavatele tepla a bytové domy napojené na centrální zdroj nebo společnou kotelnu. Pokud máte vlastní kotel v rodinném domě, rozhodujete si o startu sami. I tak je 13 °C dobrý orientační bod: jakmile se venku drží pod ním, dům už se bez topení sám neudrží na příjemné teplotě.

Než poprvé zatopíte: projděte radiátory

Častá chyba je nechat první zátop na den, kdy venku skutečně přituhne. V klidu to jde udělat teď, než budete topení opravdu potřebovat. Pusťte soustavu naplno a obejděte každý radiátor: má být teplý rovnoměrně odshora dolů. Pokud je nahoře studený, zatímco dole hřeje, je v něm vzduch.

Jak poznáte zavzdušněný radiátor

• horní část tělesa zůstává studená, i když spodní je horká,
• z radiátoru se ozývá bublání nebo šplouchání,
• místnost se vytápí pomaleji než dřív a radiátor nedává plný výkon.

Vzduch se do soustavy dostane během léta, kdy se netopí, a při doplňování vody. Zavzdušněný radiátor topí hůř, takže kotel běží déle a vy platíte za teplo, které z tělesa nikdy nevyjde.

Odvzdušnění krok za krokem

Budete potřebovat jen odvzdušňovací klíč (stojí pár desítek korun) a hadřík s miskou na vytékající vodu. Postup je jednoduchý a jeden radiátor zabere pět až deset minut:

1. Vypněte kotel a oběhové čerpadlo a nechte soustavu zchladnout. V klidné vodě se vzduch snáz dostane k ventilu a neopaříte se.
2. Otočte termostatickou hlavici na maximum, aby byl ventil radiátoru plně otevřený.
3. Nasaďte klíč na odvzdušňovací ventil, obvykle v horním rohu radiátoru, a pomalu jím otáčejte proti směru hodinových ručiček.
4. Nechte unikat vzduch. Uslyšíte sykot. Pod ventil držte hadřík nebo misku.
5. Jakmile místo vzduchu začne vytékat souvislý pramínek vody, ventil hned zavřete.
6. Nakonec kotel znovu zapněte a zkontrolujte tlak v soustavě.

Začněte u radiátoru nejblíž kotli a postupujte k nejvzdálenějšímu a nejvyššímu, ideálně odspodu nahoru. V patrovém domě tak vzduch vytlačíte správným směrem.

Tlak v soustavě: malé číslo s velkým vlivem

Po odvzdušnění skoro vždy klesne tlak v soustavě, protože místo uniklého vzduchu teď chybí objem. Proto hned po odvzdušnění zkontrolujte manometr u kotle. Bývá na něm barevně vyznačený ideální rozsah.

U běžného rodinného domu se tlak za studena obvykle drží mezi 1 a 2 bary, nejčastěji kolem 1,5 baru. Přesný rozsah najdete v návodu ke kotli nebo na barevné výseči manometru. Orientační výpočet je prostý: výškový rozdíl mezi kotlem a nejvýše položeným radiátorem v metrech vynásobíte 0,1 a přičtete 0,5. Při sedmi metrech vám vyjde zhruba 1,2 baru. Když je tlak nižší, doplňte vodu plnicím ventilem (u většiny kotlů je zespodu) po malých dávkách a sledujte, jak ručička stoupá. Pokud tlak padá opakovaně každý týden, netěsní soustava a je čas na servis.

Termostatické hlavice a správná teplota

Čísla na termostatické hlavici nejsou síla topení, ale cílová teplota v místnosti. U běžných hlavic platí přibližně toto: stupeň 1 odpovídá asi 12 °C, stupeň 2 kolem 16 °C, stupeň 3 zhruba 20 °C, stupeň 4 okolo 24 °C a stupeň 5 kolem 28 °C. Mezi jednotlivými stupni jsou tedy zhruba 4 °C a hvězdička znamená protimrazovou ochranu zhruba 6 až 8 °C. Konkrétní hodnoty se podle výrobce mírně liší, princip je ale všude stejný.

Hlavice reguluje teplotu podle vzduchu, který ji obklopuje. Když ji zakryjete dlouhým závěsem, nábytkem nebo ji schováte za pohovku, měří teplo od radiátoru, myslí si, že je v místnosti horko, a předčasně přivře. Zbytek pokoje přitom zůstává studený. Nechte proto kolem hlavice volný prostor.

Kolik ušetříte jedním stupněm

Tady je nejlepší poměr úspory k námaze. Každé snížení teploty o 1 °C znamená v průměru kolem 6 % nižší náklady na vytápění. Podle typu domu a zateplení se úspora pohybuje v rozmezí zhruba 3 až 10 %, ale i ten průměr je znát na konci zúčtovacího období.

Jako rozumný kompromis pro denní prostory se osvědčuje asi 21 °C. V ložnici a málo užívaných pokojích stačí 16 až 18 °C, kde se navíc lépe spí. Pod 16 °C ale neklesejte: na studených stěnách začne kondenzovat vlhkost a to je přímá cesta k plísni. Jak kondenzaci předcházet jsme popsali v článku o plísni a kondenzaci v bytě.

Noční útlum a místnosti, kde nebydlíte

Teplotu nemá smysl držet pořád stejnou. V noci a ve chvílích, kdy nejste doma, ji klidně snižte o 2 až 3 °C. Úplně vypínat topení se ale většinou nedoporučuje: vychladlý dům se dlouho vytápí zpátky na příjemnou teplotu a na prochladlých stěnách se snáz sráží vlhkost. U radiátorů stačí stáhnout hlavici, chytrý termostat nebo chytré hlavice umějí tenhle noční útlum řídit samy podle rozvrhu.

V pokojích, které nepoužíváte, nenechávejte topení úplně vypnuté. Nechte hlavici alespoň na stupni 1 až 2, aby teplota neklesla pod 16 °C a nezačaly vlhnout stěny. Dveře do nevytápěných místností zavírejte, jinak jim teplo utíká ze sousedních pokojů.

Kdy se vyplatí zavolat servis

Většinu příprav zvládnete sami, ale některé signály patří do rukou topenáře. Volejte servis, když tlak padá opakovaně i po doplnění, radiátor zůstává studený i po odvzdušnění, z kotle kape voda nebo hlásí chybový kód. U plynového kotle navíc nezapomínejte na pravidelný servis a na kontrolu spalinové cesty, ideálně právě před sezónou. Když řešíte i ohřev teplé vody, přečtěte si, na co u bojleru hlídat teplotu, anodu a odvápnění.

A pokud topnou soustavu doplňujete v nejchladnějších dnech o elektrický přímotop, mrkněte na bezpečný příkon a jištění přenosného ohřívače, ať vám nevyhazuje jistič.

Časté dotazy

Od kolika stupňů se musí začít topit?

Dodavatel tepla a bytové domy na centrálním zdroji musí topit, jakmile průměrná denní venkovní teplota klesne dva dny po sobě pod 13 °C a nečeká se oteplení. Majitelé vlastního kotle si start volí sami, ale 13 °C je dobrý orientační bod.

Jak často se musí radiátory odvzdušňovat?

Většinou stačí jednou za rok na začátku sezóny. Odvzdušněte je i kdykoli během zimy, pokud radiátor nahoře chladne, bublá nebo topí slabě. Po odvzdušnění vždy zkontrolujte a případně doplňte tlak v soustavě.

Jaký tlak má být v topení rodinného domu?

Za studena obvykle 1 až 2 bary, nejčastěji kolem 1,5 baru. Orientačně spočítáte správnou hodnotu jako výšku soustavy v metrech krát 0,1 plus 0,5. Když tlak padá každý týden, soustava netěsní a potřebuje servis.

Opravdu ušetřím snížením teploty o jediný stupeň?

Ano. Jeden stupeň dolů znamená v průměru kolem 6 % nižší náklady na vytápění. Rozdíl mezi 22 a 21 °C skoro nepoznáte, na faktuře za celou zimu se ale projeví.

Mám v noci topení úplně vypínat?

Ne. Vyplatí se jen útlum o 2 až 3 °C. Úplně vychladlý dům se dlouho vytápí zpátky na příjemnou teplotu a na studených stěnách navíc kondenzuje vlhkost.