Bojler a ohřev vody: teplota, odvápnění a anoda

Bojler většinou nikdo neřeší, dokud nezačne teplá voda docházet dřív než obvykle, ze spodku nádrže se neozve bublání nebo z kohoutku neteče rezavá voda. Přitom několik jednoduchých rozhodnutí, hlavně nastavená teplota a občasná údržba, ovlivní spotřebu, hygienu vody i to, jak dlouho nádrž vydrží. Tenhle text vysvětluje, jakou teplotu nastavit, kdy má smysl odvápnění a jak souvisí anoda s životností zásobníku. Zásahy do elektroinstalace ani do plynového zařízení tu nenajdete, ty patří odborníkovi.

Jakou teplotu na bojleru nastavit

Volba teploty je vždy kompromis mezi třemi věcmi: co spotřebuje ohřev, jak se v ohřáté vodě chovají bakterie a jak snadno se opaříte u baterie.

Dostupné zdroje se shodují na tomhle rámci. Podle českého hesla o bojleru by teplota vody neměla klesnout pod 50 °C, jinak se ve vodě množí bakterie, například legionella. Evropská doporučení, o kterých píše anglická Wikipedie v části o ohřevu vody, počítají s uložením teplé vody kolem 60 °C a s tím, že u odběrných míst má být do minuty aspoň 50 °C. Zároveň se tam uvádí, že pokožka se při 60 °C popálí za méně než 5 sekund. Jako rozumný střed se v témže zdroji zmiňuje zhruba 55 °C.

Pro běžnou domácnost z toho plyne prakticky:

• Nižší nastavení, než je zhruba 50 °C, se nevyplatí. Ušetříte pár korun, ale voda v zásobníku stráví hodiny v teplotách, které bakteriím vyhovují.
• Kolem 55 až 60 °C je pásmo, se kterým počítají doporučení pro zásobníky. Při vyšší hodnotě roste riziko opaření a nádrž se rychleji zanáší vodním kamenem.
• Do domácnosti s malými dětmi nebo seniory pomůže termostatická baterie nebo směšovací ventil, který horkou vodu u výtoku smíchá se studenou na bezpečnější hodnotu.

Proč se u bojleru mluví o legionele

Legionella je bakterie, která žije ve vodě a nepříjemná je hlavně tehdy, když se voda rozprašuje do vzduchu, třeba při sprchování, a bakterie se dostanou do plic. Nejvíc ohrožení jsou starší lidé, kuřáci, lidé s chronickým onemocněním plic nebo oslabenou imunitou. Pokud máte jakékoli zdravotní obavy, obraťte se na lékaře, tenhle článek je jen obecná informace.

Podle anglické Wikipedie se legionele nejlépe daří v rozmezí zhruba 25 až 45 °C, nejvíc při 35 °C, a teploty nad 60 °C ji ničí. České heslo o legionele uvádí, jak rychle bakterie hyne: při 70 °C a výše okamžitě, při 66 °C za 2 minuty, při 60 °C za 32 minut a při 55 °C za 5 až 6 hodin. Zároveň zdůrazňuje, že dlouhodobé snížení teploty kvůli úspoře energie zvyšuje riziko množení.

Z tabulky je vidět, proč se nedoporučuje bojler dlouhodobě držet na nízké teplotě. Zároveň to neznamená, že máte nastavit maximum: při vyšších teplotách hrozí opaření a zanášení nádrže.

Když bojler stojí: dovolená a málo používaný zásobník

Situace, kdy se voda v zásobníku dlouho neobměňuje, je pro hygienu nejcitlivější. Po návratu z delší dovolené nebo z chalupy, kde bojler nebyl používán, je rozumné vodu nejdřív nechat běžet, dokud se nevymění obsah nádrže a rozvodů. Pokud jste bojler na dobu nepřítomnosti vypnuli, nechte ho před prvním použitím vodu důkladně prohřát na provozní teplotu.

Kolik energie zásobník spotřebuje, souvisí i s tím, jak dobře je izolovaný. Ohřívač ztrácí teplo stěnou nádrže a topení se pak samo zapíná. Pokud zjišťujete, kolik vám co bere, podívejte se na text o tom, jak změřit spotřebu spotřebičů. U bojleru navíc pomůže sledovat, kolik z celkové částky v ročním vyúčtování tvoří ohřev vody, jak popisuje text o vyúčtování energií a zálohách.

Vodní kámen: jak ho poznáte a co s ním

V tvrdé vodě se při ohřevu vylučuje vodní kámen. Usazuje se na topném tělese a na dně nádrže, snižuje přenos tepla a topení musí běžet déle. Anglická Wikipedie uvádí, že při teplotách nad 60 °C v zásobníku může docházet k tvorbě vodního kamene a že usazeniny mohou sloužit jako úkryt bakterií.

Že se v nádrži usazuje kámen, poznáte například takhle:

• voda se ohřívá déle než dřív a ohřev běží delší dobu,
• při ohřevu slyšíte praskání nebo bublání ze spodní části zásobníku,
• z teplé vody občas vyplavou drobné bílé šupinky nebo se zanáší perlátory,
• voda rychleji dochází, protože kámen zabírá část objemu nádrže.

Jak často odvápňovat, záleží na tvrdosti vody ve vaší lokalitě a na nastavené teplotě. Jednotný interval, který by platil pro všechny, neexistuje, proto se držte návodu výrobce vašeho typu ohřívače. Tvrdost vody zjistíte u dodavatele vody, obvykle ji uvádí na webu nebo na vyúčtování.

Při samotném čištění platí zásady, které nezáleží na značce:

1. Zásobník musí být odpojený od elektřiny a voda vychladlá. Pokud si nejste jistí, jak zásobník bezpečně odpojit, svěřte to odborníkovi.
2. Řiďte se postupem v návodu, zejména u vypouštění, přístupu k topnému tělesu a povoleného čisticího prostředku.
3. Silnou chemii ani improvizované směsi nepoužívejte. Agresivní prostředek může poškodit nádrž i těsnění.
4. Po skončení nádrž znovu naplňte, aby byla plná ještě před zapnutím topení. Zapnutí prázdného zásobníku ohřívač poškodí.

Pokud si s demontáží víka nebo topného tělesa nevíte rady, zavolejte servis.

Anoda: malá tyč, která chrání celou nádrž

V ocelových zásobnících bývá uvnitř ochranná anoda, nejčastěji hořčíková. Je to obětovaná součástka: koroduje místo oceli nádrže, jak se popisuje u obětovaných anod na Wikipedii, a tím nádrž chrání. Právě proto se opotřebovává a je potřeba ji kontrolovat. Wikipedie uvádí, že anody se musí v rámci běžné údržby kontrolovat nebo měnit.

Konkrétní interval výměny závisí na typu zásobníku, tvrdosti a složení vody i na teplotě. Jednotné číslo proto neuvádíme. Podívejte se do návodu k zásobníku, kde výrobce popisuje, jak často anodu kontrolovat.

Jak vypadá opotřebovaná anoda, to poznáte, když ji vytáhnete:

• tyč je znatelně ztenčená, na povrchu vypadá jako hrubá, rozežraná,
• je pokrytá silnou vrstvou usazenin nebo z ní zbývá jen ocelové jádro,
• u nové anody je kov celistvý a téměř nepoškozený.

Anodu měnit smíte jen tehdy, když víte, jak zásobník bezpečně odpojit a vypustit. V domácnosti se o to často stará servis při pravidelné revizi, což je nejjednodušší řešení.

Když anoda dosloužila a nikdo ji nevyměnil, začne korodovat samotná nádrž. Rezavá voda jen z teplého kohoutku může být příznakem, ale příčinou mohou být i rozvody. Vždy je lepší nechat zásobník posoudit.

Kdy dává smysl bojler vyměnit místo opravy

Z hlediska hospodárnosti záleží i na velikosti zásobníku. České heslo o bojleru uvádí, že pro jednu až dvě osoby se hodí zásobník o objemu 30 až 50 litrů, pro tříčlennou a čtyřčlennou rodinu 80 až 150 litrů, a pro rodinu se dvěma dětmi se doporučuje aspoň 120 litrů. Příliš velký bojler bude zbytečně ztrácet teplo, příliš malý bude nutit k častému dohřívání.

Zvažte výměnu, pokud:

• zásobník teče nebo je vidět koroze na jeho plášti,
• je starý a opravy se opakují,
• váš odběr se od doby jeho koupě výrazně změnil (rodina se rozrostla, nebo naopak odešly děti).

Než se rozhodnete, nechte si od servisu vyčíslit opravu a porovnejte ji s cenou nového zařízení.

Časté otázky

Můžu bojler nastavit na 40 °C, abych ušetřil?

Nedoporučuje se. Podle zdrojů se legionele daří v rozmezí zhruba 25 až 45 °C, takže v zásobníku by voda dlouho stála právě v tomhle pásmu. České heslo o bojleru uvádí jako spodní mez 50 °C.

Musím bojler přes noc vypínat?

Obecné pravidlo pro všechny domácnosti dát nelze. Vypínání v době, kdy vodu nepotřebujete, může spotřebu snížit, ale voda se pak musí znovu prohřát a nesmí dlouho stát v nízkých teplotách. Když si nejste jistí, řiďte se návodem k vašemu typu.

Jak poznám, že je potřeba odvápnit?

Voda se ohřívá déle, ohřívač je hlučnější a v perlátorech se objevují bílé šupinky. Přesnou frekvenci určuje tvrdost vody a doporučení výrobce.

Je v pořádku, když z teplého kohoutku teče rezavá voda?

Ne. Může jít o korozi zásobníku nebo rozvodů. Nechte zásobník zkontrolovat servisem, hlavně pokud jde o starší kus, kterému nikdo nekontroloval anodu.

Mohu údržbu bojleru dělat sám?

Vypuštění a čištění zvládne zručný člověk podle návodu, ale odpojení od elektřiny a práci na přívodech nechte odborníkovi.