Krizová připravenost malé obce: jak zajistit proud pro úřad, vodárnu a hasičskou zbrojnici

Listopad je měsíc, kdy na vedení padají stromy pod mokrým sněhem a vichřice se střídají s námrazou. V obci s pár stovkami obyvatel pak zůstane většina rozhodnutí na starostovi, místostarostovi a jednom ochotném elektrikáři. Kolik toho zvládnou za tmy, záleží hlavně na tom, co si obec sepsala a připravila předem.

Co po malé obci chce zákon

Podle krizového zákona (č. 240/2000 Sb.) zajišťuje připravenost obce na krizové situace starosta. Může si zřídit krizový štáb jako svůj pracovní orgán a plní úkoly, které obci ukládá krizový plán kraje a krizový plán obce s rozšířenou působností.

Vlastní krizový plán obec bez rozšířené působnosti zpracovávat nemusí. Obecní úřad ale dodává „své“ obci s rozšířenou působností podklady k jejímu plánu. Tamní úřad navíc podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy (č. 241/2000 Sb.) zpracovává plán nezbytných dodávek. Pokud má vodárna nebo škola v podkladech uvedeno, že bez náhradního zdroje nevydrží, má o tom vyšší úroveň krizového řízení informaci dřív, než situace nastane.

Za krizového stavu starosta navíc organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel. Pro obyvatele to znamená hlavně teplou místnost, pitnou vodu a místo, kde se dozvědí, co se děje. Všechno z toho potřebuje elektřinu.

Pořadí objektů: voda, hasiči, úřad, místo pro lidi

Malá obec obvykle nemá stroje ani lidi na to, aby zálohovala všechny budovy naráz, takže pořadí je dobré určit předem. Rozumné výchozí pořadí vypadá takto:

1. Vodárna, čerpací stanice a čistírna. Bez proudu čerpadla přestanou doplňovat vodojem a přečerpávání odpadních vod se zastaví. Pokud obec vodovod sama provozuje, nese i povinnosti provozovatele podle zákona o vodovodech a kanalizacích, včetně náhradního zásobování pitnou vodou při přerušení dodávky v mezích technických možností a místních podmínek.
2. Hasičská zbrojnice. Obec ze zákona o požární ochraně udržuje akceschopnost jednotky dobrovolných hasičů. Pokud má zbrojnice elektrická vrata, nabíječky radiostanic a elektrické osvětlení, výpadek může zdržet výjezd.
3. Obecní úřad. Tady zasedá krizový štáb, tady se tisknou informace pro obyvatele a bývá tu i ústředna obecního rozhlasu.
4. Škola, sokolovna nebo kulturní dům. Místo, kde se lidé ohřejí a nabijí telefony. Plynový kotel s elektronickou regulací a oběhová čerpadla bez elektřiny nepoběží, takže i budova s plynem potřebuje náhradní zdroj.

U každého objektu si zapište hodnotu hlavního jističe. Stroj se podle ní volí s rezervou kolem 20 %: k jističi 3 × 63 A vychází 60 kVA, k jističi 3 × 16 A stačí 15 kVA, tedy 12 kW při třech fázích. U čerpadel a dmychadel hraje roli i rozběh motorů, proto výkon pro vodárnu a čistírnu nechte potvrdit technikem půjčovny.

Přípojné místo připravte s elektrikářem předem

Když stroj přijede k budově bez připraveného přípojného místa, elektrikář teprve hledá, kam a jak ho bezpečně připojit. Náhradní zdroj se do instalace objektu nikdy nepřipojuje provizorně přes zásuvku. Instalace musí být od distribuční sítě oddělená, aby se napětí ze zdroje nedostalo zpátky do vedení, na kterém právě pracují montéři distributora. ČEZ Distribuce proto například u odběrných míst s přímým fakturačním měřením a náhradním zdrojem vyžaduje vypínací prvek na výstupu z elektroměrového rozvaděče.

Co si s elektrikářem obce domluvit:

• osazení přípojné skříně nebo přívodky na fasádě s přepínačem síť, nula, zdroj,
• rozhodnutí, které okruhy mají ze zdroje běžet (u školy třeba kotelna a dvě třídy, ne celá budova),
• revizní zprávu po dokončení a uložení schématu do krizové složky,
• kdo z obce smí přepínač obsluhovat a kdo zdroj fyzicky zapojí.

Stejně důležité je stanoviště. Stroj patří ven na zpevněnou plochu, kam zajede auto s přívěsem, nikdy do garáže zbrojnice ani pod přístřešek u oken. Délku kabelu od stanoviště k přípojnému místu stačí odkrokovat a zapsat.

Karta objektu a domluva s dodavatelem

Ke každému objektu ze seznamu se vyplatí mít kartu, kterou lze do telefonu přečíst za dvě minuty: adresa, příjezd, hlavní jistič, fotka rozvaděče a přípojného místa, délka kabelu, jméno elektrikáře a kontakt na člověka, který bude u stroje. Jaké údaje technik při poptávce obvykle potřebuje a jaké výkony se k typickým obecním situacím hodí, shrnuje na webu půjčovny stránka elektrocentrála pro obec.

Kartu pošlete dodavateli už teď a nechte si od něj potvrdit, jaký výkon by ke kterému objektu přivezl. Při plánované odstávce kvůli opravám musí distributor podle energetického zákona oznámit přerušení nejméně 15 dní předem, což na objednávku bohatě stačí. Po bouřce žádné oznámení nepřijde a obec, která pošle hotovou kartu, nemusí při výpadku zjišťovat jistič ani měřit kabel.

Domluvte si také palivo. U vícedenního výpadku je potřeba vědět, kdo naftu doveze a kdo u stroje sleduje stav nádrže. Kartu a pořadí objektů pak stačí jednou ročně projít, třeba při přípravě rozpočtu, a opravit, co se změnilo.

Jako první krok stačí jedno odpoledne, kdy starosta s elektrikářem obejde všechny čtyři objekty a ke každému zapíše hlavní jistič, příjezd a délku kabelu. Přípojné místo obec osadí nejdřív u vodárny a u dalších objektů postupně, jak dovolí rozpočet.