Paměťová karta: co znamená A1, V30 a UHS a jakou vybrat

Na obalu paměťové karty se vedle kapacity tísní další značky: Class 10, U3, V30, A1, někdy i dvě řady kontaktů na zadní straně. Většina lidí sáhne po té, která má největší číslo za rozumnou cenu. Jenže karta do telefonu, do dronu a do kamery potřebuje každá něco jiného a část značek se týká věcí, které vaše zařízení vůbec nevyužije. Tady je přehled, co které označení znamená podle SD Association, a jak poznat, že karta neskrývá menší kapacitu, než slibuje.

Formát a kapacita: SD, SDHC, SDXC

Nejdřív to nejjednodušší. SD Association dělí karty podle kapacity do čtyř skupin a s každou souvisí souborový systém:

SD: do 2 GB, systém FAT 12 nebo 16,
SDHC: nad 2 GB do 32 GB, systém FAT32,
SDXC: nad 32 GB do 2 TB, systém exFAT,
SDUC: nad 2 TB do 128 TB, systém exFAT.

Praktický důsledek: starší fotoaparát nebo čtečka může s kartou SDXC odmítnout spolupracovat, protože exFAT neumí. Než kartu koupíte do staršího přístroje, podívejte se do jeho manuálu, které kapacity podporuje. Karty SDXC se dají přeformátovat na FAT32, jenže pak narazíte na limit velikosti jednoho souboru a delší video se rozdělí na několik částí.

Fyzicky existují dvě velikosti: klasická SD (32 × 24 × 2,1 mm) a microSD (11 × 15 × 1,0 mm). Karta microSD se dá s pasivním adaptérem použít i ve slotu pro velkou SD.

Třídy rychlosti: co je minimální rychlost zápisu

Zásadní pojem je zde minimální trvalá rychlost zápisu. Není to maximum, které výrobce vytiskne velkým písmem na obal (to bývá rychlost čtení), ale spodní hranice, pod kterou zápis při souvislém nahrávání neklesne. Právě ta rozhoduje, jestli video poběží plynule, nebo se nahrávání uprostřed záběru zastaví.

Podle SD Association existují tři generace značení:

Značka	Minimální zápis	Kde ji uvidíte
Class 2, 4, 6, 10	2, 4, 6 a 10 MB/s	písmeno C v kroužku
U1, U3 (UHS Speed Class)	10 a 30 MB/s	číslice 1 nebo 3 v písmenu U
V6, V10, V30, V60, V90 (Video Speed Class)	6, 10, 30, 60 a 90 MB/s	písmeno V s číslem

Číslo u řady V je přímo minimální rychlost zápisu v megabajtech za sekundu. Karta V30 tedy zvládne nejméně 30 MB/s, U3 slibuje totéž.

Jeden důležitý detail: SD Association uvádí, že třída rychlosti se měří při souvislém zápisu do nefragmentované oblasti. Zápis do roztříštěné paměti je pomalejší. Proto se hodí občas kartu v zařízení přeformátovat (po zálohování dat) a nespoléhat na to, že po roce mazání a ukládání dosáhne původních hodnot.

Jak z datového toku vybrat třídu

Manuál kamery, dronu nebo fotoaparátu obvykle uvádí datový tok videa v megabitech za sekundu (Mb/s), kdežto karta se značí v megabajtech (MB/s). Převod je prostý: megabity vydělte osmi. Záznam s tokem 200 Mb/s tedy potřebuje zápis nejméně 25 MB/s a karta V30 má rezervu. Ověřte si datový tok pro nejvyšší kvalitu, kterou v zařízení používáte, a vyberte třídu s určitým odstupem. Nejnižší doporučenou třídu často najdete i přímo v návodu.

Jako orientace pro typické situace:

Fotky a běžné video v telefonu: stačí U1 nebo V10, ale rozhoduje i podpora A1, viz níže.
Video ve vysokém rozlišení u kamery nebo dronu: hledejte U3 nebo V30, pokud návod nestanoví víc.
Fotoaparát nebo kamera s vyšším datovým tokem: řiďte se doporučením výrobce zařízení, vyšší řady V60 a V90 jsou pro nejnáročnější záznam.

Zadní strana paměťové karty SD s jednou a dvěma řadami kontaktů vedle sebe — Jedna řada kontaktů znamená UHS-I, dvě řady UHS-II a víc.

Označení A1 a A2: karta jako úložiště aplikací

Značky A1 a A2 patří do Application Performance Class. Vznikly proto, že na kartu se dají instalovat aplikace nebo na ní běží data, kde nejde o souvislý zápis, ale o spoustu drobných operací. Karta s třídou rychlosti U3 přitom může být v takové zátěži překvapivě pomalá.

Podle bílé knihy SD Association musí karta A1 zvládnout nejméně 1500 náhodných čtecích a 500 náhodných zápisových operací za sekundu (IOPS) a souvislý zápis 10 MB/s. Karty A2 jsou přísnější: podle přehledu na anglické Wikipedii je to 4000 čtecích a 2000 zápisových IOPS. A2 využívá příkazovou frontu a cache.

Podle SD Association je výkon A2 dostupný jen v kombinaci zařízení, které A2 podporuje, a karty A2. Do starého telefonu nebo čtečky tedy kartu A2 kupovat nemusíte, dostanete jen to, co umí zařízení. Pokud kartu používáte jen na fotky a videa, značka A1 ani A2 vám nic nepřinese.

UHS-I, UHS-II a dvě řady kontaktů

Třída rychlosti popisuje, co karta zaručuje. Sběrnice UHS popisuje, jak rychle může přenášet data rozhraní. SD Association uvádí tyto maximální rychlosti sběrnice:

Default Speed: 12,5 MB/s,
High Speed: 25 MB/s,
UHS-I: až 104 MB/s, jedna řada kontaktů,
UHS-II: až 312 MB/s, dvě řady kontaktů,
UHS-III: až 624 MB/s, dvě řady kontaktů,
SD Express: až 3940 MB/s, rozhraní PCIe.

Rychlejší sběrnice využívají druhou řadu kontaktů, takže stačí pohled na zadní stranu karty: jedna řada znamená UHS-I, dvě řady UHS-II a víc. Jde o teoretická maxima sběrnice, skutečná rychlost závisí na konkrétní kartě, jak zdůrazňuje i SD Association. Rychlá karta UHS-II ve slotu UHS-I poběží jen rychlostí, kterou slot dovolí, a mnoho telefonů a levnějších fotoaparátů UHS-II vůbec nepodporuje. Za dražší kartu UHS-II tedy platit nemá smysl, dokud nemáte zařízení, které z ní vytěží víc.

Padělky a nepravá kapacita

Podezřele levná karta s velkou kapacitou může být padělek. Typický případ: karta se v počítači hlásí jako 256 GB, ale skutečná paměť je mnohem menší. Zpočátku vše vypadá v pořádku a data začnou mizet až po zaplnění skutečné kapacity. Fotky z dovolené pak zjistíte poškozené až doma.

Princip odhalení popisuje dokumentace nástroje f3 (Fight Flash Fraud): naplní kartu pseudonáhodnými daty a zkontroluje, zda se při čtení vrátí totéž. Pracuje ve dvou krocích, nejdřív f3write zapíše na připojenou kartu testovací soubory, pak f3read ověří, že se přečetla správně. Rozdíl mezi zapsaným a přečteným ukáže skutečnou kapacitu. Podobný princip má porovnání kontrolních součtů (MD5) souborů před nahráním a po zkopírování zpět.

Jak riziko snížit:

kupujte u prodejce, který je znám a jasně vrací zboží, ne od anonymního nabízejícího bez hodnocení,
nekupujte za cenu, která nedává smysl vedle běžných karet stejné kapacity,
novou kartu hned otestujte (nástroj f3 je zdarma, ale zápis celé kapacity chvíli trvá, u větší karty klidně hodiny),
zkontrolujte, že tištěné značky odpovídají tomu, co karta ukazuje v telefonu nebo fotoaparátu.

Jak nezničit fotky: praktická pravidla

Kartu formátujte v zařízení, ve kterém ji budete používat, ne v počítači.
Kartu nevytahujte během zápisu, hlavně u dronu a kamery.
Zálohujte fotky po každém výletu. Karta je spotřební médium, ne archiv.
Přepínač ochrany proti zápisu u velké SD karty nečtou vnitřní obvody karty (uvádí Wikipedie), reaguje na něj jen zařízení a některé ho ignorují. Nespoléhejte na něj jako na jistou pojistku.
Pro důležitý záznam si vezměte dvě menší karty místo jedné velké.

Kartu microSD vkládá ruka do slotu v boku dronu na trávě — Karta do dronu nebo kamery musí zvládnout datový tok videa, ne jen nést velkou kapacitu.

Časté otázky

Stačí do telefonu karta s označením Class 10?

Class 10 zaručuje zápis nejméně 10 MB/s, což pro fotky obvykle postačí. Pro video ve vysokém rozlišení nebo instalaci aplikací hledejte U3 nebo V30 a A1. Přesné doporučení najdete v manuálu telefonu.

Je V30 totéž co U3?

Obě značky slibují minimální zápis 30 MB/s. Řada V vznikla později speciálně pro záznam videa, U3 je starší značka UHS Speed Class. Pro běžné použití jsou rovnocenné.

Musím kupovat kartu A2, když ji telefon podporuje?

Nemusíte. Podle SD Association se A2 projeví jen tehdy, když aplikace běží přímo z karty a zařízení A2 podporuje. Pro ukládání fotek a videí je zbytečná.

Proč karta UHS-II v mém zařízení není rychlejší?

Zařízení musí UHS-II podporovat. Ve slotu UHS-I poběží karta rychlostí, kterou slot umožní. Pomáhá vědět, kolik řad kontaktů má slot i karta.

Jak poznám, že mám padělek?

Nejjistější je test: nástroj f3 zapíše na kartu data až do celé deklarované kapacity a ověří, že se přečetla stejná. Pokud se vrátí méně, karta je padělek nebo vadná a patří reklamaci.